Výstava v Českém rozhlase Hradec Králové

V Pardubické SPŠE jsme pořádali na začátku letošního roku již pátou výstavu. Říkali jsme si, že by stálo za to uspořádat výstavu i na jiném místě. Díky Michalovi, který kontaktoval vedení Českého rozhlasu se uskutečnila akce v Hradci Králové. Oproti předcházejícím ročníkům v Pardubicích expozici bylo možné navštívit od pátku do pátku. K dispozici jsme dostali prostor Radiokavárny, která je v centru Hradce a v budově ČRO.

Zahájení výstavy bylo v pátek 2. října 2015 spolu s otevřením kavárny po několika letech. Já jsem přijel už ve čtvrtek a spolu s Michalem a s Milany jsme naistalovali expozici. Na skok se taky stavil Kuba, kterého jsem taky dlouho neviděl.

V pátek se začínalo od devíti hodin. Z kavárny bylo živé vysílání a věnovalo se historii. Přišla skupina nadšenců, která žije dobou Biedermeier a přišli oblečeni v dobových kostýmech. Společně s nimi jsme hovořili v živě vysílaném pořadu. Díky živému vysílání přišlo během dopoledne i nejvíce návštěvníků. Po poledni lidí ubylo a tak jsme zašli na oběd. Odpoledne dorazil Luke a i mě přijela Káťa. Večer pak ještě přifrčel Tom a Slávek se dvěma hudebními skříněmi. V rozhlase jsme byli asi do devíti a pak se šlo na jedno večerní a přespalo se u Michala doma.

V sobotu jsme otevírali výstavu kolem deváté ráno. Zpočátku návštěvníků bylo poskrovnu, ale poté co jsme začali rozdávat letáčky na ulici, lidé přišli. Výstavu jsme zakončili někdy kolem čtvrté odpolední a jelo se k Milanovi na barák. Zde byl výlet historickou Tatrou a sledování nového Slávkova rumunského televizoru.

V neděli jsem chtěl odjet kolem poledne, ale nakonec jsme odjížděli až kolem třetí. Jak to tak bývá, nejvíce lidí přijde, když chcete odjet.

Výstava pak probíhala ještě celý týden až do pátka, kdy jsme jí odinstalovali. Kupodivu během týdne byl o výstavu veliký zájem. V týdnu jsem byl bohužel v práci, ale Milan a Michal se tam odpoledne stavili a zájemcům podali výklad.

Nové prostředí pro výstavu se mi velice líbilo, nebylo tolik místa jak ve škole, ale zato to bylo takové komornější a upravené. Děkuji všem a těším se zas na další společnou akci.